Dneska bych
se jen okrajově chtěl podívat na testy prováděné skandinávskými autokluby nebo automobilovými
magazíny.
Testy pro
severské země je úplně jiná liga oproti německým nebo i jiným testům, prováděným pro západní nebo
střední Evropu. Což letní jsou prakticky stejné, víceméně pro skandinávii jsou dezény pro letní
období identické jako u nás a pravdou je, že vyjma Nokianu, který má pro Norsko, Švédsko, Finsko,
pobaltské státy a Rusko úplně jiné dezény, než pro zbytek evropy, se testy letních pneu neliší ničím
zásadním.
Ale jednu
zajímavost jsem přesto našel. Švédský magazín Vi Bilägare,
otestoval letos na jaře, běžný rozměr letních pneumatik 205/55 R16. Testovali je na testovací dráze
Continentalu v USA, protože čekat ve švédsku na jaro, tak to testují v květnu nebo i později. Co je
ale velmi zajímavé a to mě velmi mile překvapilo i u zimních pneumatik testovaných ve skandinávii.
Magazíny se zabývají i výškou dezénu, když je pneumatika nová. Všichni máme tak nějak zafixováno, že nová pneumatika má výšku vzorku 8 mm, nebo respektive
přesněji 7,9 mm, protože u nové pneu hodnotu 0,1 mm tvoří ta povýrobní vrstva, která se po 200 km
ujede. Není to nikde stanoveno, ale jsou i pneumatiky, které mají nové k 9 mm výšce vzorku...ale to už bývá dnes opravdu rarita:-). Jenže, vše změnilo štítkování, které je povinné podle legislativy
EU. Čím má pneumatiky vyšší vzorek, tím samozřejmě má vyšší spotřebu paliva a paradoxně má o malinko
delší brzdnou dráhu, protože jak je blok vysoký, tak se při brždění více ohýbá svojí výškou a tím se
brzdná dráha prodlouží. V běžném provozu je ten rozdíl minimální, který prostě obyčejný řidič nemá
šanci i přitom nejbrutálnějším brždění na běžném autě šanci poznat. A tak se mezi některými výrobci začal
rozšiřovat takový nešvar, že nová pneumatika už nemá 8 mm, ale má méně. A tohle je právě zaznamenáno
i v tomto švédském testu.
Dole pod textem
je tabulka s obrázky pneumatiky, pod obrázky je výška vzorku uvedena hned ve druhém řádku
Tread depth v mm.
A tam nastává zajímavá věc, například pneumatice Goodyear Efficientgrip Performance, byl naměřeno jako nové před testováním 7,4 mm, Dunlop SP Sport
Bluresponse a Continental PremiumContact 5 shodně po 7,6 mm. Michelin Primacy 3 měl dokonce
ještě méně 7,3 mm, což mě osobně velmi zklamalo, protože berme v úvahu, že z testovaných pneu je
nejdražší. Ale pomyslnou vítěznou příčku v tomto testu po této stránce vyhrála Pirelli P7 Cinturato
Blue s výškou vzorku 6,8 mm!! To je přátelé o 1,1 mm méně, než by pneumatika měla mít. Na obranu
Pirelli je třeba říct, že verze Blue je TOP eko pneu v segmentu Pirelli a že současně s ní běží
výrobu standartní Pirelli P7 Cinturato, která dle mého dnešního měření ve skladě v tom stejném
rozměru má 7,8 mm. Takže v případě Pirelli je to omluvitelné. Ale v případě ostatních už to tak
omluvitelné není.
Ona jedna věc je honění se za valivým odporem v B nebo dokonce A třídě a
druhá věc je, snížit výšku vzorku o více jak 0,5 mm. To máte v reálném provozu při trochu ostřejší
jízdě na běžné octavii nějakých 6 tisíc km. Takže veškerá marketingová aktivita výrobců, že prostě
pneumatika vydrží o 15-20% déle jak předchůdce je úplně o ničem, protože prostě ona nemůže vydržet
déle, když má menší výšku vzorku, než její předchůdce. Že se pneumatiky dnes rychleji sjíždí je fakt, který vidím dnes a denně, protože směsi jsou
měkčí, auta silnější, atd.
Spíš mě mrzí jiná věc, když výrobce
Nokian, Bridgestone a korejské Kumho dokáže udělat pneu s plnou výškou vzorku 7,9 mm a ty
pneumatiky jsou všechny v celém testu tak vyrovnané. Vyjma valivého odporu, což je vidět v
tabulce dole na spotřebě paliva, tak mi to spíš zavání...řekněme to slušně neférovostí. Co mě mrzí úplně nejvíce, že to vidíme u TOP výrobců pneumatik. Vidím v tom jen
šetření, protože těch cca 0,5 mm při několikamilionové výrobě hodí už docela slušné číslo v úspoře
materiálu. Obrázek si o tom ale udělejte
sami.
Co mě ale mrzí nejvíce, že takovýto test prostě u německých magazínů a
autoklubů nevidíte. Ti si jedou už 15 let po své linii, kdy se při zkouškách na testovácí dráze vždy nejlépe daří výrobci (světe div se), který právě danou dráhu vlastní a poskytl ji pro testování.
Jiná věc je ale při testování
zimních pneumatik ve skandinávských zemích.
A tady Vám přikládám odkaz na finský
test magazínu Tekniikanmaailma
Každý výrobce tam
musí dodávat i hrotované pneumatiky, dezény jsou u všech výrobců úplně o něčem jiném, než ve zbytku
Evropy. A to nejen u vzorků, které jsou nahrotované, ale i u nehrotovaných pneu. Continental tam
třeba má dezén ContiViking 5 a 6, Bridgestone dezén Blizzak WS80, Michelin řadu X-Ice, jen Nokian
tam má standartní řadu Hakkapeliitta R2, kterou ale můžete vidět i u nás v ČR.
Hrotované pneumatiky jsou pak ve skandinávii samostatná kapitola. Dezény Pirelli
IceZero, Dunlop Ice Touch jsou úplně odlišné od běžných vzorků, které známe od nás, jak si můžete
prohlédnout v testu. Ty dezény jsou dělány prostě na maximální vlastnosti na sněhu a ledu, takže to
jsou pneu, které auto vyvezou úplně ze všeho, nehrají si na žádnou designovou stránku, aby
hezky vypadaly, ale na to, aby byly maximálně funkční.
Test samotný je pak jinou kapitolou, měří se zkoušky na ledu, na sněhu v
různém stupni zátěže, samozřejmě výška vzorku, ale ta je samozřejmě daleko vyšší než u
středoevropským pneumatik (kde ještě výrobci pořád stále všichni drží 8 mm výšku vzorku, protože
udělat zimní pneu se 7 mm, když je minimum 4 mm, by už asi bylo hodně přes čáru:-) a má klidně i 9,5
mm, jak vidíte na straně 10 tohoto testu. Pak se měří i počet hrotů, takže například Nokian HKPL 8
jich měl 190, přičemž třeba Michelin X-Ice North 3 jen 96. Zkoušky na sněhu a ledu probíhají se studenými pneumatiky a se zahřátými, hlučnost se měří v deakceleraci a tak bychom mohli pokračovat.
Tímto
článkem jsem Vám chtěl jen přiblížit a ukázat, jak probíhá testování v jiných
krajích a že bohužel ani u renomovaných evropských "testovačů", úplně vše v pořádku není.